Milujeme bez podmínek ?

Milujeme našeho partnera, milujeme naše děti.
Ale opravdu je milujeme ? Milujeme je bez podmínek ?

Neděláme pouze to, že je milujeme v době, kdy splňují jen naše očekávání ? A pokud to tak není tak se na ně zlobíme, že není po našem ?

Dokážeme akceptovat i to že s námi nesouhlasí ? Nebo když si zrovna udělají něco po svém, co se nám nelíbí ? Žárlíme na partnery zbytečně, protože se cítíme ohroženi nehodni lásky a partnerovi tak způsobujeme nepříjemnosti ? Přitom příčina je uvnitř nás a partner za to nemůže ? Chceme něco po partnerovi a dětech jen, aby bylo po našem ?

Vnímáme je ? Co nám říkají ? Jak se cítí ? Mohou nám vůbec říci jak se cítí ?
Věří nám ? Jsou oddanými parťáky ?

Kdy jste naposled řekli partnerovi, dětem, že jsou báječní? Že jste tady pro ně? Že je milujete takové jací jsou, že za vámi mohou kdykoliv přijít? Že je to jejich život a nemusí plnit vaše očekávání ? Nebo jen tak pro ně něco vymysleli, abyste je potěšili ?

Chtěli byste, aby to někdo řekl vám ?
Líbilo by se vám kdyby vás někdo přijmul s vašimi chybami a stejně tu pro vás byl a miloval vás, dělal vám pomyšlení a radost ? ❤

Máme v sobě tolik lásky, tak ji dejme našim milovaným. Každý den tak můžeme svět rozzářit nejen jim, ale i sobě. To co dáváme se nám totiž vrací. A čím více přijímáme druhé, tím více přijímáme sebe 😇❤.

S láskou Marky


www.markydvojplamen.cz